Jak jsem začal jezdit v Německu.

Ahoj, chtěl bych se s vámi podělit o mých začátcích práce v Německu. Často tu někdo hledá práci řidiče v Německu, tak jen napíší můj příběh. Sedl jsem k internetu a začal hledat nabídky práce v zahraničí. Googlil jsem si překlady a oprašoval tak němčinu, kterou jsem krom školy nepoužíval. Po té co jsem dal výpověď u české firmy, jsem se ještě přihlásil na kurz do Plzně , který tam pořádá pracovní úřad ve spolupráci s německým úřadem ( myslím ). Pro mě nejdůležitější co jsem si odnesl, byl návod , že se hodně kouká na životopis.( ten jsem zgooglil takže asi stejně bylo poznat že jsem Tatar .) Dále tam nabízeli, že pokud ukončíte poměr v Německu a nebudete chtít si nárokovat německý důchod, vymohou za vás zpět zdarma odvody na důchod , max za pět let. U německé úřednice jsem se registroval s tím ,že mám zájem tam pracovat a od té doby mi chodili domů dopisy s nabídkami úřadu práce v Německu . Myslím že mě upozornili , že je dobré dát úředníci občas vědět , že jsem si nevybral a žiju, jinak by s dopisy přestali. To byl vlastně další návod a já začal hledat práci na německých stránkách úřadů . Nakonec jsem zavolal na inzerát z Práce.cz. Zvedl to Čech , který tam dělal disponenta a zachvíli mi volal majitel firmy a prověřil mojí němčinu . U firmy jsem byl tři měsíce což mi dali jako zkušebku a rychle od ní pryč. Kamionem jsem jezdil necelé tři roky na směny a kolečko na trase 3km a zpět . Tady mi nabídli 15hodinové výkony , proplácení pokut krom rychlosti, 1850,- hrubého +diety, takže do 2000,- čistého. Víkendy doma, přesněji v pátek večer domů v neděli večer odjezd. Za mě tam bylo tak 35 Čechů, 3 Němci. Jeden mi řekl , že když to umíš vojebat , tak to jde. Zařídili mi kartičku pojištěnce, banku. Za první nehodu ,že se stane, za druhou už by něco chtěli , za třetí by už mě nechtěli. Tak to byla moje první špatná zkušenost u firmy Jäger. Po výpovědi jsem zased k počítači a hledal v inzerátech třináctý plat , ADR....Mezitím jsem si dělal a platil kurz na cisterny, že se mi to vrátí. Rozeslal jsem životopis asi sedmi firmám a volal. Když jsme si nerozuměli slušně jsem poděkoval a rozloučil se. Napsal jsem si čtyři firmy na papír a na narozeniny vyrazil do Němec . Na třech se semnou na recepci nechtěli bavit , že nemám domluvenou schůzku . Na čtvrtý mě hned vzali a přesto že jsem jel až do Heilbronn, oznámili mi že mají pobočku v Auerbach u hranic. Dál do Německa