U letiště v Cannes

Dandys - výlety mimo parkoviště

V pátek jsem nachodil asi 20 km po Benátkách. Na sobotu, abych měl o čem psát, jsem se projel ještě o kus dál: K Azurovému popřeží - francouzské riviéře - do Cannes. Už jsem tu kdysi stál. Tak mi nedalo takovou práci najít místo k zaparkování. Naneštěstí pro nás, všude teď rozmístili cedule zákaz stání nad 3.5 tuny. Ale i přesto se najdou mezery, do kterých se dá se soupravou vejít. Souřadnice jedné takový mezery jsou: xxxx, a pár míst je i v ulicích poblíž.
Moře je odtud kousek. Asi 800 metrů. Na druhou stranu je pár set metrů Lidl a hned vedle mě letiště, na které se k Azurovému pobřeží slétávají v soukromích triskáčích milionáři z celého světa. Není špatné jen tak v kabině sedět a pozorovat letadla jak přistávají a vzlétávají.

Cannes

Cannes je jistě bohaté město plné restaurací, hotelů a naplněných pláží. Nicméně já stojím z kraje a tak Vám o městě Cannes nic nepovím. Vím o golfovém parku, podél kterého se jde k moři. Vím o příjemné nepřeplněné pláži a nekonečně dlouhých kamených náspů podél břehu, kde vysedávají rybáři a čekají na svůj úlovek. Je leden. V létě to tu asi vypadá trochu jinak, ale v zimních měsících je tu klid a ve vzduchu je cítit pohoda. Jen tak se procházet po pobřeží je výborný relax. S pivkem v ruce ještě lepší.
O kus dál docházím k zátoce přecpané loděmi. Od nejmenších lodiček až po mohutné yachty. Tak si řikam, jak tisíce a tisíce lidí musí makat několik měsíců, aby vyrobili materiály, z těch aby pak vyrobily a dopravili do loděnice součástky, a aby pak z nich sestrojili takovou mohutnou luxusní loď. A ona tu pak jen tak stojí, aby její snobský majitel mohl jednou do roka s kamarády vyplout na moře. Tady mizej miliardy. A my se držíme volantu a život nahoře si ani neumíme představit.
Tak jsem si vypočítal, že když začnu jezdit nonstop 24 hodin denně, nalítam 25 tisíc kilometrů za měsíc, nebudu vybírat dovolenou, ani jezdit domu, jíst budu jenom chleba a pít vodu a budu jenom dřít, za nějakejch 100 let si vydělam taky na takovu jachtu. Paráda. Přihlašte se kdo bude chtít svézt.

Zpět

Nevim, co bych ještě o Cannes psal. Vrátil jsem se do auta, udělal si tortelíny, mrknul na film a šel jsem spát. V Cannes bylo fajn.

Cannes druhý den

Dneska je 7.ledna, doma jistě řádí chumelenice, všude je mokrej hnusnej sníh a věřte nebo ne, já jsem se dneska opaloval. Slunce tady v Cannes žhne, že jsem si opálil svuj bílej sejrovej pupek. Důležitý je držet se u vody, od které se sluneční paprsky odrážejí. Hřály příjemně a já jsem opravdu změnil barvu. Tři dědulové opodál si šli do moře dokonce zaplavat. To už je extrém, ale počasí tady opravdu připomíná naše jaro.