Benátky

Dandys, výlety mimo parkoviště - Benátky

Naše kamioňačka Klárka nám poslední dobou mimo parkoviště nějak nechodí, tak jsem to vzal do svých rukou. Cestu do Španělska mi v Itálii přerušil svátek tří králů. Pauza mi vycházela někde kolem Benátek, tak proč to nezkusit? Zaparkovat někde poblíž a Benátky navštívit. Šup prošmejdit navigaci. Do Benátek vede most, vim, že přímo na místě bych nezaparkoval. Musim teda parkovat někde v Mestre, vstupním městě do Benátek. Navigace mi vyhazuje nějaký industria zony a industria ulice, což je pro mě znamení. Zaparkovat se dá v boční ulici od ulice Via Torino, název mi navigace neukazuje, tak tady máte souřadnice: N 45`28.776', E012`15.167'. Ulice je osvětlená. Nechá se ale zaparkovat i kdekoliv poblíž.

( Rada pro všechny )

Ať už jdete kamkoliv, berte si sebou toaletní papír. Já jsem si ho dnes vzít zapomněl a výsledek.. naštěstí do dopadlo dobře, ale po dnešní zkušenosti už ho zvýrazňuji NIKDY nezapomenu !

Z Mestre do Benátek

Musel jsem vyzkoušet, jestli je most do Benátek průchozí i pro pěší. Stálo mě to prošoupaný boty a 7 km chůze navíc. Most samotnej má něco málo přes 4 kilometry a průchozí i pro pěší je. Nicméně nedoporučuju. Zpátky jsem přecejenom jel autobusem. Zastávku si najděte pomocí navigace. Je např na hlavní třídě SR11. Jednosměrná jízdenka stojí 1.30 euro, to je příjemná cena. Zpáteční nevim. Autobus Vás zaveze přímo do centra dění. Kudy dál Vám prozradí proud lidí.

Benátky

Benátky jsou takové, jaké je znáte z fotek, obrazů, dokumentů, vyprávění. Některé neználky musím vyvész z omylu: Že budete potřebovat x desítek euro na gondoliéry, abyste se někam dostali, je tedy nesmysl. Pravdou je, že na 99 procent míst se dostanete bezproblému pěšky. Ovšem projížďka gondoliérou, vodním taxikem nebo zastávkovou lodí je nedílnou součástí návštěvy Benátek. Já sám jsem dnes nevyzkoušel ani jednu z nich. Ovšem až sebou příště budu mít přítelkyni, projížďku gondoliérou benátskými kanály si rozhodně neodpustíme.
Benátky jsou tedy směsicí vodních kanálů a uliček pro chodce. Auta do Benátek přístup nemají. Uličky jsou příjemné, dlážděné nebo kamenné, plné maličkých krámků a rychlích občerstvení s pizzou. Přes kanály bývyjí architektonicky pěkné mosty či můstky. Sem tam narazíte na nějaké náměstí s překrásnými kostely, paláci a domy, s kašnou uprostřed. Zkrz benátky vede hlavní kanál, jakási vodní dálnice, kolem které je nejvíce živo. Dostat se na druhou stranu je ovšem občas problém. Vedou přes ní jenom dva velké mosty a já byl zrovna někde uprostřed. Tedy most nalevo asi kilometr, most napravo zrovnatak. Jít přímo podél hlavního kanálu není možné, takže jsem se musel zanořit zpět do sítě uliček a dostat se k mostu znamenalo projít si bludiště. Že je most široko daleko jediný, značilo to, že ač byl široký asi 20 metrů, byl přeplněný lidmi a stát na kraji a udělat si fotku bylo skoro nemožné.

Zpět

Měl jsem toho nachozeno už hodně. Byl jsem unavený a měl hlad. Za 3 hodiny průzkumu mě už Benátky přišli stále stejné. Asi je něco jiného mít v Benátkách hotel a moc si kdykoliv odskočit odpočinout. Trávit tu více dní, nikam nezpěchat a vychutnávat Benátky naplno. Bohužel dnes jsem tu byl jen jako obyčejný kamioňák, šetřil jsem peníze a byl jsem tu sám, takže mě Benátky unavili, vrátil jsem se k autobusu, koupil si v boudě lístek na do stanice Portho Marghera (vlaková stanice poblíž) za 1.30 euro a vrátil se do vyhřáté kabiny.
Na to, že je dnes 6.ledna, byly Benátky přeplněné lidmi. Troufám si domnívat se, že v sezóně musí být Benátky tak plné, že v té mačkanici se lidé vytlačují na samý kraj uliček a slabší jedinci padají do vodních kanálů.

(rada pro věechny)

Do benátských uliček jsem vyrazil v reflexní bundě. Rada zní: Nevyrážejte v reflexní bundě ! Napočítal jsem 7 lidí, který mě žádali o radu. Italsky neumim, ale dalo se vyčíst, že mě považují za jakéhosi uličního pracovníka, zametače, bezpečáka apod., a tak si mysleli, že jsem v Benátkách zametal každej kout a jim můžu pomoci. Brzo jsem si na to zvyknul a jako benátský zametač jsem s rukama v kapsách chodil benátkami pyšně s hlavou vzpřímenou.