Neúměrné zkrácení a pracovní právo (?)
Jelikož NOZ užití institutu neúměrného zkrácení v pracovním právu výslovně nevylučuje, objevuje se mezi odbornou veřejností názor, že neúměrné zkrácení je použitelné také v rámci pracovněprávních vztahů. Konkrétně např. v situaci, kdy by zaměstnanec zjistil, že by byl u jiného zaměstnavatele, resp. obecně na trhu, na obdobné pozici lépe odměňován. Při aplikaci neúměrného zkrácení by tak zaměstnavatel byl povinen doplatit zaměstnanci k jeho („neúměrně zkrácené“) mzdě ještě rozdíl mezi touto mzdou a odměnou, kterou by měl tento zaměstnanec u jiného zaměstnavatele. Dle některých výkladů by zaměstnanec mohl v takovém případě alternativně požadovat na soudu nebo na zaměstnavateli i zrušení pracovní smlouvy.
Neúměrné zkrácení – obecně
Modelovým příkladem neúměrného zkrácení, který je uváděn téměř ve všech odborných článcích, je situace, kdy majitel u obchodníka se starožitnostmi prodává např. porcelánovou vázu, jejíž cenu není s to odhadnout. První nabídka ze strany majitele vázy směrem k obchodníkovi tak činí např. 2 000 Kč. Ačkoli znalý starožitník ví, že cena vázy je mnohonásobně vyšší (např. kolem 20 000 Kč), majitele o této reálné hodnotě daného předmětu neinformuje a za vázu mu vyplatí pouze požadované 2 000 Kč. Když se poté bývalý majitel vázy v průběhu roční prekluzivní lhůty dozví o její skutečné ceně, může (i) požadovat zrušení smlouvy (kdy bývalý majitel nabude vázu zpět do vlastnictví oproti 2 000 Kč) nebo (ii) doplatit rozdíl s ohledem na cenu obvyklou (kdy bývalému majiteli bude doplaceno příslušných cca 18 000 Kč).