Teorie lehátka a čtverečku

Mezi některými lidmi v dopravě koluje přesvědčení, že když tachograf zaznamenává během směny čtvereček tak má řidič pohotovost s nárokem na pouhých 10% mzdy, když postýlku tak se jedná o odpočinek bez nároku na mzdu. Dokonce existují i programy, které podobným způsobem vyhodnocují data z karet řidičů a dělají z nich evidenci pracovní doby.
Existují rozsudky soudů, které tuto teorii nepodporují:
22 Ca 112/2009-34 data tachografu mohou sloužit pouze jako podklad pro vytvoření evidence pracovní doby, nemohou ji nahradit.
21 Cdo 3989/2011 pokud zaměstnanec předloží evidenci pracovní doby, musí zaměstnavatel předložit svou evidenci pracovní doby, aby dokázal opak.
21 Cdo 4959/2016 řidič autobusu čekající mezi spoji, má nárok na 100% mzdy. Dle mého tedy i řidič kamionu čekající na cokoliv, má nárok na 100% mzdy.
Proč soudy nevezmou data z tachografu jako náhradu evidece pracovní doby?
Protože pravidla jak vézt evidenci pracovní doby jsou v zákoníku práce a tachograf podle těchto pravidel neumí vyhodnotit pracovní dobu řidičů.

Vidím, že Liposa zatím žádné rozhodnutí soudu na podporu své teorie nedal.
Dám sem tedy aspoň znění souvisejících paragrafů:

589/2006 §3 b) pracovní pohotovostí podle § 78 odst. 1 písm. h) zákoníku práce člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu také doba, během níž člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu doprovází vozidlo přepravované trajektovou lodí11) nebo vlakem, čekací doby na hranicích a čekací doby z důvodu zákazu jízdy a doba strávená řidičem za jízdy na sedadle spolujezdce nebo na lehátku; tato doba není považována za dobu nepřetržitého odpočinku mezi směnami a v týdnu,

Zákoník práce § 78 odst. 1. h) pracovní pohotovostí doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn. Pracovní pohotovost může být jen na jiném místě dohodnutém se zaměstnancem, odlišném od pracovišť zaměstnavatele,

Dále ZP:
§ 95(1) Pracovní pohotovost může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže se o tom se zaměstnancem dohodne. Za dobu pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci odměna podle § 140.

ZP HLAVA VI
§ 140 Za dobu pracovní pohotovosti [§ 78 odst. 1 písm. h) a § 95] přísluší zaměstnanci odměna nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku.

Z výše uvedeného plyne, že mzdový nárok z pohotovosti bude opět nutno posoudit podle evidence pracovní doby a okolností: Zda se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodli na výkonu pohotovosti podle §95, a jakou výši odměny sjednali. Zmiňovaných 10% je pouze nejnižší hranice. Pokud k dohodě o výkonu pohotovosti podle § 95 předem nedošlo, nejedná se o pohotovost, ale neaktivní čas na pracovišti (prostoj) a je podle mého názoru nárok na plnou mzdu.
Ovšem je vhodné opakovat, co už tu bylo psáno: nevím, že by obdobnou situaci nějaký český soud někdy rozhodoval. Zatím mám jen informace, že během žalob dopravci uzavřeli se žalujícími řidiči dohodu o mimosoudním vyrovnání se závazkem mlčenlivosti. Takže se ofiko soudního rozhodnutí zatím asi nedopátráš…
Přesto je dobré si všimnout, co všechno krom sezení vedle řidiče je uvedeno v 589/2006 jako pracovní činnost (pokud došlo k dohodě podle §95 pohotovost). Také je dobré si povšimnout, že 589/2006 nedělá rozdíl mezi členem osádky nákladního automobilu a autobusu. Takže rozsudek o čekání au

Už ho konečně někdo vyhoďte, tak jak byl vyhozen ode všad kde jen uváděl řidiče v omyl!!!!
Je zajímavé, že rozsudky, které se daného tématu nijak netýkají najde, ale rozsudky, které vyvrací ty nesmysly, které zde šíří ne.
Ohledně osádky cdo 3929/2015
A opět pouze dokazuje, že nic nezná viz. čekání mezi spoji u autobusu, které NV 589/2006 jasně definuje.

Sibr a ten tvuj spolek buzerantu,tahnete do hajzlu

2sibr a stačilo napsat : hele tekczek měl jsi pravdu...ty ne, to by jsi nebyl ty kdyby jsi nenapsal, že těch 10% je minimum. Tak ono je pravda, že šéf ti může platit za ježdění s hovnocucem jako pilotovi raketoplánu, tak až takového šéfa najdeš, tak mi řekni a já tam půjdu vozit tu kejdu.
Po týdnu jsi našel, že mám pravdu a stejně si to okecal.
No ale, že ti to trvalo!!!

Liposo, Zase jen křičíš, nadáváš, doprošuješ se mého vyhazovu ale …
Opomíjíš, že žalobce se domáhal vyplacení prémií:
…a že žalobce eviduje za žalovaným pohledávku mzdy za práci přesčas ve výši 112 252 Kč (1 064 hodin po 105,50 Kč) a nevyplacených prémií ve výši 30 040 Kč, celkem tedy pohledávku ve výši 142 292 Kč, která nebyla ani po výzvě uhrazena…
Oba se shodneme, že prémie jsou nenároková složka mzdy.

A ty přesčasy? Tebou vložený rozsudek jen potvrzuje, co tady píšu já. Že soud nevychází z obrázku v tachografu, ale z okolností, které jsou s danou situací spojeny.
Aspoň tam nikde nevidím, že by řešily, jaký byl v tachografu nastavený režim.
Soud správně konstatoval: …„Projednávanou věc je třeba posuzovat - vzhledem k době, kdy vznikl (měl vzniknout) nárok, kterého se žalobce domáhá…….o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31. 12. 2006 (dále jen zákon o mzdě ).“

Tedy podle zákona, který platil v té době, ale který už 12 let neplatí.

Měl bys tedy odkázat na text dnes platného znění přiléhajících zákonů.
Předpokládám, že zde je debata o nárocích vznikajících v současnosti (tedy po roce 2006). Asi víš o změnách, které byly po roce 2006 zapracovány do 589/2006 i do zákoníku práce. Proto jsem výše okopíroval dnes platné znění paragrafů.
Samozřejmě uvítám, pokud vložíš odkazy na zákony související a dosud platné.
Nepotřebuji se hádat, jen mne zajímá jak to je dnes, nikoliv před změnami v zákonech a před rokem 2006.

Porád je to o tom, že pohotovost na místě spolujezdce-bezpečnostní přestávka pokud je na ní nárok není pracovní dobou, ale pohotovostí na tom se nic nezměnilo to platilo i před rokem 2006 což jepro tebe problém najít a já ti to rozhodně hledat nebudu. Nic novějšího nenajdeš, protože žádný právník znalý dopravního práva do toho nepude, a že se o to spoustu řidičů pokoušelo ani ta slavná DAS do toho nejde.

Pro ostatní:
Jak to je je možné ověřit na SUIP kde na dotaz odpoví, na sdružení řidičů kde toto téma rozebíral právník, dotazem na DAS, popřípadě diplomovými a rigorozními pracemi které lze na internetu dohledat. Odpovědi od SUIP, právníka AXY, právníka DAS a dalších lze dohledat na FB stránkách odborů, kde toto bylo řešeno a byly předkládány příme důkazy pro tehdejšího mluvčího tohoto spolku o ničem.

Liposo, to jsi to zase nějak otočil. Já už jsem ty dnes platné zákony našel a dal sem.
Dnes platí: § 89
(1) Má-li zaměstnanec při výkonu práce právo na bezpečnostní přestávku podle zvláštních právních předpisů, započítává se tato přestávka do pracovní doby.

Dnes platné paragrafy k pohotovosti jsem uvedl výše.

Že tebou uvedený rozsudek soudily podle zákonů platných před rokem 2006 je samozřejmé, protože neúspěšně vymáhané nároky měly vznikat před rokem 2006. To už dnes ale není zajímavé. Dnes jde spíše o to, jak by ten nárok dopadl, kdyby vznikaly v poslední době a řešily by se podle dnes platných zákonů.

Liposo a odkazy na ty dokumenty o kterých píšeš bys tady dát nemohl? To by mně zajímalo.

Opravdu na tebe čas nemám, meleš svoje nesmysly už tak dlouho, že to jednoho nebaví porád tě přesvědčovat o opaku.

Odkazy kde je získáš máš,pokud je nechceš hledat tak na inspekci si napiš, Das pojišťení tvrdíš že máš tak jim napiš máš to zdarma, na portál SŘ se snad dostaneš i když tě oprávněně vyhodily, práce si vyhledáš na internetu, na FB je to skupina řidiči z povolání a její příznivci.

A poslední nijak sem neotočil a co se týká pohotovosti co jsi uváděl zase meleš nesmysly, zákoník práce a jeho definice pohotovosti se nevztahuje na osádku na tu se vztahuje pouze NV a to na základě §100 ZP.

Už ti odpovídat nebudu tak se nesnaž.

Pouze budu upozorňovat dál řidiče na tvé nesmysly jako s ponecháním karty v tacho. a pod. a že jich bude.

Liposo, ponechání karty v tacho? To je něco o čem jsem měl psát já?
Ale chápu, že odpovídat nebudeš. Musel bys napsat, co chceš říct tím § 100 ZP.
Ano vláda podle toho paragrafu může udělat rozdílnou úpravu pracovní doby nařízením. Udělala 589/2006. Ale soud, na který jsi dal odkaz, ani žádný jiný soud zatím nikdy nedával váhu obrázkům z tachografu, jak se snažíš tvrdit.
Já myslím, že pokud je pracovní doba dvouosádky delší než 13h, může mít význam 589/2006:§ 5
(2) Délka směny může činit nejvýše 13 hodin. Délka směny zaměstnance pracujícího v noční době může činit nejvýše 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.

Tedy by se členovi dvouosádky započítávalo maximálně 13h a zbytek by mohla být pohotovost. Pokud by takto soud rozhodoval, nebyly by až tak důležité obrázky v tachografu (jak tvrdíš ty), ale okolnosti, které jsou s podmínkami výkonu práce spojeny (jak tvrdím já). Ovšem netroufám si to soudit. Může to být i jinak. Žádný soud to zatím nerozhodoval podle dosud platných zákonů.
Několikrát jsem psal, že nejdříve je nutné vymáhat na zaměstnavateli evidenci pracovní doby podle § 96 ZP: http://kamionaci.com/?forum=2897
Na tom se pak dá stavět dále. Hlavně upozorňuj, já jsem rád motivován :-)

Článek specialistů na pracovní právo a pracovněprávní judikaturu JUDr. Petra Bukovjana a JUDr. Dominika Brůhy
Příklad č. 1:
Zaměstnavatel určil ve smyslu § 85 odst. 4 ZP předem stanovené rozvržení týdenní pracovní doby do směn na pracovní dny od PO do PÁ vždy od 8.00 hodin do 16.30 hodin s tím, že přestávka na jídlo a oddech v trvání 30 minut připadá na časové rozpětí kdykoli mezi 11.30 hodin až 13.30 hodin. Zaměstnanec byl vyslán na celodenní pracovní cestu, výkon práce na pracovní cestě začal již v 6.30 hodin a skončil až v 19.00 hodin.
Jako odpracovaná se zaměstnanci v uvažovaném případě započte celá doba od 6.30 hodin do 19.00 hodin (s případným odečtením čerpané přestávky v práci) s tím, že za běžnou nepřesčasovou práci bude považována doba „pevného“ rozvržení od 8.00 hodin do 16.30 hodin; časové úseky od 6.30 hodin do 8.00 hodin a od 16.30 hodin do 19.00 hodin budou mít charakter potencionální práce přesčas.
Celý článek: http://www.praceamzda.cz/clanky/pruzne-rozvrzeni-pracovni-doby-v-praxi

Z příkladu usuzuji, že dokazování začátku a konce práce na pracovní cestě je dostačující. Že povaha dalších činností (záznamů tachografu) během časových úseků jednotlivých dnů na pracovní cestě nemá na posuzování délky pracovní doby vliv.
Jinak snad může být posuzován jen čas pohotovosti druhého řidiče na sedadle spolujezdce během jízdy. Ovšem tento čas taky nemusí být vždy pohotovostí. Záleží na délce celé směny a okolnostech.

Přispívat mohou pouze registrovaní uživatelé.