25.08.2019 / 19:47
Já jsem rád, že řidiči nejsou, protože se celý ten systém dřív skácí a bude se muset i penězi řidičům něco udělat. Nadruhou stranu si to hodně a opravdu hodně dělají sami, u nás 1/3 skalních, kteří to dělat chtějí, 1/3 chce peníze bokem, aby jim to nevzal exekutor a zbylá třetina jsou zloději nafty atd... Nic proti, každého věc, ale když vidím ty některé hlavně mladší řidiče, jak jsou doslova zamilovaní do té palubní desky a zátěžového koberce, nezávisle na mzdě, první cesta kolem Hořic a hned tam utratí tísíce, protože v tom přece žijou a je nutné si koupit koberečky, záclonečky, krytky na štefty atd....je to až smíchu, no těžko to dávat dohromady....
25.08.2019 / 22:52
prouz
A čekáš na skácení systému, bo jen sleduješ danou problematiku s odpovídající mzdou za tvou vykonanou práci, no?
Jestli mohu se zeptat, jak starý řidič jsi ty? Koberečky a záclonečky asi ještě nemáš? ;-)
26.08.2019 / 07:31
Prouz, a co by jako mel někdo delat s těmi penězi. Sám jsi napsal že podstatná část řidičů velké výdělky nechce. A pokud nějakému řídíči není vyplaceno vše řádně, může svoje nároky vymáhat podle odkazu z úvodu vlákna. S doplatkem mu budou vyplaceny i výhodné úroky a výdaje které vynaložil na vymáhání nároků. Vše záleží jen na řídičích kteří řádnou mzdu chtějí, ale nechávají se okrádat.
26.08.2019 / 20:15
sanchez: Ne, koberečky a záclonečky nemám
sibrsib: souhlasím, záleží na každém, jak si nechá kálet na hlavu
01.10.2019 / 03:53
KDO CHCE DOPLATIT PŘESČASY, PŘÍPLATKY A PODOBNĚ, MĚL BY VĚDĚT:
Nález Ústavního soudu IV. ÚS 14/179
36. Druhým aspektem ústavně právního přezkumu je právo na rovnost účastníků řízení, jež spočívá ve spravedlivém dělení důkazního břemene mezi jeho jednotlivými účastníky. S tím je spjata i otázka obrácení důkazního břemene v případě, kdy jedna ze stran sporu zmařila provedení důkazu, v důsledku čehož se protistrana ocitá v důkazní nouzi, neboť není sto prokázat svá skutková tvrzení.
37.Vtomto směru je třeba připomenout obecné pravidlo rozdělení důkazního břemene v civilním sporném řízení, podle něhož „procesní strana nese důkazní břemeno ohledně skutečností, jež odpovídají skutkovým znakům právní normy, která je procesní straně příznivá, resp. právní normy, na jejímž základě uplatňuje procesní strana své právo.“(srov. MACUR, Josef. Dělení důkazního břemena v civilním soudním sporu. Brno: Masarykova univerzita, 1996,s. 144). Takovému nastavení odpovídá i rozdělení důkazního břemene v případě prokazování předpokladů odpovědnosti za újmu, kdy obecně platí, že poškozený je povinen tvrdit protiprávní jednání škůdce, vznik škody a existenci příčinné souvislosti mezi těmito skutečnosti a svá tvrzení prokázat (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. srpna 2007 sp.zn. 25 Cdo 3144/2005).
38. Již ve svém nálezu ze dne 7. října 1996 sp. zn. IV.ÚS167/96(N 93/6 SbNU 183)Ústavní soud poukázal na význam institutu důkazního břemene a připomenul, že je podřazen určitému právnímu rámci, který je vymezen především principy nestranného a spravedlivého procesu. To(mimo jiné) znamená, že„soud nemůže některou z procesních stran zatížit důkazním břemenem bez dalšího a jednostranným způsobem, ale pouze v kontextu všech relevantních okolností případu.“V nálezu ze dne 20. srpna 2014 sp. zn. I.ÚS 173/13(N 156/74 SbNU 333) Ústavní soud konstatoval, že problematika rozdělení důkazního břemene úzce souvisí právě s právem na rovnost účastníků řízení, jež je součástí práva na spravedlivý proces v širším slova smyslu. Zásadou rovnosti účastníků řízení přitom Ústavní soud rozumí „rovnost zbraní, resp. rovnost příležitostí“, což znamená, že „každé procesní straně by měla být dána přiměřená možnost přednést svou záležitost za podmínek, jež ji nestaví do podstatně nevýhodnější situace, než ve které je její protistrana.“Obdobně „rovnost zbraní“ vnímá i rozhodovací praxe ESLP.
01.10.2019 / 04:02
KOMU STAČÍ OKAMŽITÉ ZRUŠENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU A ODSTUPNÉ, MĚL BY VĚDĚT:
Nález ÚS 3399/14 II.ÚS 3399/14 ze dne 16. 6. 2015 N 112/77 SbNU 651 Závěr
26. Pokud tedy krajský soud v nyní projednávaném případě dospěl k závěru, že u stěžovatele nebyl dán důvod k okamžitému zrušení jeho pracovního poměru podle ustanovení § 56 písm. b) zákoníku práce, neboť mezi ním a zaměstnavatelem bylo sporné, zda mu za "měsíce červenec 2009, srpen 2009, září 2009 a říjen 2009" náleží mzda ve větším rozsahu ("odpovídající skutečně odpracovaným hodinám"), než mu vedlejší účastník řízení skutečně zaplatil, aniž by se však při posouzení důvodnosti, a tedy i platnosti tohoto okamžitého ukončení pracovního poměru blíže zabýval okolnostmi a předmětem tohoto sporu, a to s konstatováním, že stěžovatel "použil tento právní institut jako prostředek k řešení sporu se svým zaměstnavatelem o část mzdy, tedy v rozporu s účelem zákona, a uvedené okamžité zrušení pracovního poměru je proto podle § 39 občanského zákoníku (z roku 1964) neplatné", zatížil své rozhodnutí protiústavním deficitem v podobě extrémního rozporu jím použité interpretace ustanovení § 56 písm. b) zákoníku práce s principy spravedlnosti, v jehož důsledku došlo k porušení práva stěžovatele na spravedlivý proces zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny.
27. Pokud pak za dané situace Nejvyšší soud v ústavní stížností napadeném rozsudku následně zamítl stěžovatelovo dovolání, když uvedený právní závěr krajského soudu aproboval jako věcně správný s konstatováním, že "rozsudek odvolacího soudu je z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správný", pak ani Nejvyšší soud nedostál své ústavní povinnosti chránit základní práva a svobody stěžovatele (čl. 4 Ústavy), neboť i dovolací řízení je nedílnou součástí ústavního rámce pravidel spravedlivého procesu, a dovolací soud je tedy za každé situace povinen chránit základní práva a svobody jednotlivce, což však Nejvyšší soud v nyní posuzovaném případě stěžovatele neučinil.
28. Proto Ústavní soud podle ustanovení § 82 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnosti vyhověl a podle ustanovení § 82 odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu napadená rozhodnutí obecných soudů zrušil. Úkolem krajského osudu tak bude v odvolacím řízení daný případ posoudit znovu při vázanosti právním názorem Ústavního v tom směru, že bude jeho povinností při
01.03.2020 / 07:31
Souhlas, že nejlépe přes známé. Pokud to nejde, tak je potřeba si uvědomit, co mi vyhovuje a umět své požadavky vhodným způsobem dohodnout už při pohovoru. Jinak je to mnoho zbytečných vstupů a výstupů.
Taky platí, že když naslibují hory doly, jen abys nastoupil, a po nějaké době odejdeš, aniž bys vypořádal všechny mzdové nároky, tak je to pro zaměstnavatele ideální stav. Brzy najde další vemeno, které na něj bude makat zadarmo. Pár takových potřebuje každá firma, protože na některé práce se to vyplatí víc, než tam řádně platit stálého zaměstnance.
Řidiči taky nechodí na pohovor, aby tam na sebe vykvákali všechny chyby a nedostatky. Stejně nemohou vždy očekávat plnou upřímnost od zaměstnavatele. Ze začátku pracovního poměru je to prostě oboustranné oťukávání, aby se zjistilo, jak to vlastně obě strany opravdu myslí.
Pokud se stane, že naletíš nějakému vychcánkovi, můžeš sice ve zkušebce odejít bez udání důvodu, ale bude pro tebe těžké dostat z něj celou výplatu. Pokud tedy ve zkušebce zjistíš, že tě tahá za nos. Je lepší dát okamžité zrušení pracovního poměru, protože s ním máš nárok na odstupné a nebudeš ztratný. Vis podobný případ zde:
http://kamionaci.com/?forum=3697&str=2
OZPP lze dát samozřejmě kdykoliv tě začne okrádat, i po zkušební době…
01.03.2020 / 15:12
Sibr byl na vrcholu blaha, primo v orgasmu kdyz si mohl zakopirovat a nas hlupaky vzdelat svými moudry. Mam na tebe Sibre dotaz, jsi takhle aktivni na i jinych forech, nebo socialnich sitich?
01.03.2020 / 15:24
Neni,protoze vsude jinde ho vypnuli,tak uz se predvadi jen tady,hovado vymasteny
02.03.2020 / 15:39
Bubuch, to jsi špatně pochopil. Já vás nevzdělávám „svými moudry“. Jen kopíruji rozhodnutí soudů, úřadů, nebo popisuji okolnosti, které jsem se z konkrétních případů dozvěděl.
Tady čtu často, že byl nějaký kolega zaměstnavatelem okrádán. Nebo dotazy na způsob, jak se dostlat ze zaměstnaneckého poměru, kde je řidič okrádán. Podobně jako například na první stránce Radek Tucek 22.07.2019 / 15:22
Více mu pomůže na odkaz:
http://www.google.com/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&cad=rja&uact=8&ved=2ahUKEwjdu_uW__vnAhXHgVwKHUolDzAQFjAAegQIAhAB&url=http%3A%2F%2Fnalus.usoud.cz%2FSearch%2FGetText.aspx%3Fsz%3D2-3399-14_1&usg=AOvVaw0LPPJDO8mPevHXSypk8vvr
Než jakékoliv teorie, nebo rady řidičů.
Měl jsem před rokem 2015 taky potíže s výplatami. Viděl jsem, jak podobné problémy několika kolegům doslova zničily život a zaměstnavatel se jim ještě vysmíval. Pokud se poškozený řidič může odkázat na podobné rozhodnutí Ústavního soudu, jeho situace se zásadně zlepší, zkrátí se délka řízení i sníží soudní výlohy. Sám můžeš vidět, jak některým dopravcům křiví ksichty, když soudy už v podobných věcech rozhodují jinak než před tímto nálezem ÚS. Samozřejmě záleží na každém jedinci, jestli je v právu a chce ho hájit. Cesta už je daleko rychlejší a jednodušší, než před tímto nálezem, když nebohého strojníka posílali soudy od čerta k ďáblu.
02.03.2020 / 15:49
Jdi do hajzlu,dovykende
02.03.2020 / 22:17
Na Hradčanech v Praze stojí na hradbách sibrsibr a upřeně kouká do dálky.,,Co to tady vyvádíte,člověče?"Ptá se ho kolemjdoucí pán..,,Co by,studuju dálkově právnickou fakultu v Plzni.."
Když je to ten zábavní web...troška do mlýna..Bez mučení přiznávám,že jsem to nevymyslel,jenom trošinku upravil osoby a obsazení..
03.03.2020 / 01:03
To nemusím dálkové. To zvládnu přes dms ;-)