240 hodin = 170 hodin?

240 hodin = 170 hodin? Prošla by tato rovnice ve škole? Nebo je to podvod?
„…Cílem prý bylo paralyzovat činnost policie a státního zastupitelství tak, aby pachatelé finanční kriminality nemohli být potrestáni…“
http://www.novinky.cz/krimi/336621-akteri-v-kauze-nagyova-jsou-podezreli-ze-sabotaze-uradu.html
Myslíte, že nám platí tak málo, protože bylo záměrem politických špiček, aby nesmysly v evidenci pracovní doby zaměstnanců běžně procházely?

B. Skutková zjištění
Dne 21. 11. 2014 jsem se na OIP obrátila se žádostí o součinnost při vyřizování podnětu. Požádala jsem o vyjádření k otázkám, kolik kontrol a s jakým výsledkem proběhlo u zaměstnavatele v posledních pěti letech, zda v případě zjištění nedostatků kontrolovaná osoba zjednala nápravu a zda OIP zahájil správní řízení o uložení pokuty za správní delikt.
Dne 17. 12. 2014 jsem obdržela vyjádření Jiřího Holinky, pověřeného zastupováním vedoucího inspektora OIP. Z jeho sdělení, jakož i z následně získaných podkladů vyplynuly následující skutečnosti.
V roce 2008 provedl OIP u zaměstnavatele kontrolu, na základě jejíchž výsledků uložil pokutu ve výši 20.000 Kč za správní delikt na úseku náhrad mzdy nebo výdajů spojených s výkonem práce.
Na základě výsledků další kontroly provedené v roce 2009 pak OIP uložil sankci ve výši 20.000 Kč za pět správních deliktů na úseku bezpečnosti práce a pracovní doby.
V následujících letech (2010 až 2012) se u kontrolované osoby uskutečnily 3 kontroly inspektorátu práce, které zjistily následující pochybení zaměstnavatele:
…………..
V návaznosti na kontrolu provedenou v roce 2012 inspektorát práce uložil zaměstnavateli příkazem pokutu ve výši 1.500.000 Kč. Proti příkazu podal zaměstnavatel odpor, v němž uvedl, že evidence pracovní doby je vedena dostatečným způsobem, který předchozí kontroly neshledaly závadným. Pozdní výplaty mzdových nároků zaměstnanců odůvodňoval zaměstnavatel svou druhotnou platební neschopností.
Dne 21. 9. 2015 proběhlo na půdě Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj místní šetření pověřených pracovnic Kanceláře veřejného ochránce práv. Kromě podání upřesňujících informací k podnětu zástupci OIP obecně k problematice správního trestání uvedli, že svoji roli chápou především jako preventivní, ne sankční – vzhledem ke složité právní úpravě si zaměstnavatelé mnohých svých povinností nejsou vědomi a přísně je trestat za sebemenší pochybení by bylo příliš tvrdé a mohlo by mít případně také dopad na zaměstnanost, pokud by se zaměstnavatel dostal kvůli pokutě do ekonomických potíží. Kromě toho již samotné opatření k nápravě může pro zaměstnavatele leckdy znamenat nemalé investiční náklady a netřeba ho ještě dále trestat.
Standardní postup je dle OIP takový, že inspektorát práce na zjištěné pochybení upozorní a uloží opatření k nápr

Standardní postup je dle OIP takový, že inspektorát práce na zjištěné pochybení upozorní a uloží opatření k nápravě – až pokud zaměstnavatel nespolupracuje, inspektorát práce přistupuje k uložení sankce. Zohledňuje vždy jednotlivé okolnosti konkrétních skutkových zjištění. Bere tak v potaz i to, že např. zaměstnavatel je ve zpoždění s výplatou mzdy kvůli tomu, že se ocitl v druhotné platební neschopnosti.
V průběhu mého šetření uskutečnil OIP, další dvě kontroly (v období od září 2015 do února 2016), přičemž zjistil následující nedostatky:
…………..
Vyřízení stížnosti na OIP jeho nadřízeným správním orgánem (Státním úřadem inspekce práce), který se ve svém sdělení věnoval především poslední kontrole provedené inspektorátem práce. V obecné rovině se vyjádřil tak, že prováděné kontroly považuje za důsledné, „… avšak je politováníhodné, že přes veškeré kontroly oblastního inspektorátu práce nedochází u zaměstnavatele k nápravě vytýkaných nedostatků“.

C. Hodnocení věci ochránkyní práv
Z výše uvedeného je patrné, že i přes nemalou aktivitu inspektorátu práce dochází u tohoto zaměstnavatele dlouhodobě k porušování pracovněprávních předpisů v různých oblastech, v některých dokonce opakovaně.
Oceňuji, že OIP ve všech zmiňovaných případech přistoupil na základě svých kontrolních zjištění k uložení sankce. Koresponduje to s tím, že zahájení správního řízení o správním deliktu nepodléhá uvážení inspektorátu práce, neboť je ovládáno tzv. zásadou oficiality, tedy zahajuje se z úřední povinnosti (ex officio) – z vlastního podnětu správního orgánu, je-li důvodné podezření, že byl spáchán správní delikt, a to na základě jeho vlastního zjištění nebo informací od jiných orgánů veřejné moci nebo na základě oznámení.
Zákon o inspekci práce neupravuje možnost upuštění od potrestání ani účinnou lítost či možnost úvahy inspektorátu práce a neřeší ani vztah opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole4 a uložení sankce. Jakmile se tedy inspektorát práce dozví o skutkových okolnostech v takovém rozsahu, který umožní předběžné právní zhodnocení, že došlo k porušení zákona, je povinen zahájit správní řízení o správním deliktu, a to bez ohledu na uložení a případné plnění opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole. Případnou nápravu závadného jednání či účinnou lítost lze zohlednit toliko ve výši sankce.
I přes výše uvedené musím konstatovat, že v postupu inspektorátu práce spatřuji určité rezervy.
Např. pokud v roce 2011 kontrolovaná osoba nepodala zprávu o odstranění zjištěných nedostatků, bylo možné postupovat podle § 19 odst. 1 tehdy účinného zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole. Podle tohoto ustanovení mohl kontrolní orgán uložit pořádkovou pokutu až do výše 50.000 Kč fyzické osobě, která způsobila, že kontrolovaná osoba nesplnila povinnost podle § 14 téhož zákona, tedy neposkytla součinnost odpovídající oprávněním kontrolních pracovníků, mezi které patří oprávnění požadovat, aby kontrolované osoby podaly ve stanovené lhůtě písemnou zprávu o odstranění zjištěných nedostatků.
Jako nejvíce problematický však vnímám postup OIP po ukončení kontroly v roce 2012.
V souladu s § 150 odst. 1 správního řádu7 lze povinnost v řízení z moci úřední uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může

Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.
Podle odst. 3 téhož ustanovení platí, že proti příkazu může ten, jemuž se povinnost ukládá, podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje.
V návaznosti na kontrolu provedenou v roce 2012 inspektorát práce uložil zaměstnavateli příkazem pokutu ve výši 1.500.000 Kč za správní delikty podle § 26 odst. 1 písm. c),8 § 27 odst. 19 a § 28 odst. 1 písm. l)10 zákona o inspekci práce.
Proti příkazu podal zaměstnavatel dne 8. 11. 2012 odpor, v němž uvedl, že předchozí dvě kontroly uznaly dostatečnost evidence pracovní doby vedené na základě výstupu z telematického zařízení. Pozdní výplaty mzdových nároků zaměstnanců odůvodňoval zaměstnavatel svou druhotnou platební neschopností.
OIP příkaz zrušil rozhodnutím ze dne 19. 11. 2012 a řízení zastavil12 s odůvodněním, že „výsledky provedené kontroly jsou s přihlédnutím k námitkám účastníka nepřezkoumatelné a tyto nejsou náležitě doloženy“.
S uvedeným hodnocením nemohu souhlasit. Zaměstnavatel nepopíral, že by se nedopustil pochybení v mzdové oblasti, popř. na úseku náhrad – pouze uváděl, že k nedostatkům nedošlo úmyslně z jeho strany, ale v důsledku pozdních plateb od zákazníků.
Jeho tvrzení o tom, že způsob vedení evidence pracovní doby OIP při dřívějších kontrolách shledal dostatečným, je přinejmenším sporné, neboť ve vyjádření, které mi inspektorát práce poskytl pro účely tohoto šetření, konstatoval v této oblasti nedostatky opakovaně a např. v roce 2010 řízení o správním deliktu na úseku pracovní doby zastavil až na základě doložení dodatečných podkladů.
V každém případě není zřejmé, proč by výsledky kontroly provedené v roce 2012 měly být na základě těchto námitek nepřezkoumatelné a v čem spočívá závěr, že nebyly náležitě doloženy.
Nehledě na to, že podle správního řádu může správní orgán rozhodnout formou příkazu, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné, nabízí se otázka, proč by inspektorát práce příkaz vůbec vydával, pokud by výsledky kontroly nepokládal za dostatečně průkazné.
Kromě toho v navazujícím správním řízení (po zrušení příkazu) bylo možné provádět standardní dokazování a na jeho základě dospět k závěru, zda a který správní delikt byl spáchán a uložit za něj odpovídající sankci. Pokud

Pokud však OIP řízení bez dalšího zastavil, pak tento postup nepovažuji za správný a v souladu s právní úpravou!!!

D. Závěry
Na základě výše popsaných zjištění a úvah jsem dospěla k závěru, že Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj pochybil tím, že nepostupoval důsledně a v rámci svých kompetencí nevymáhal plnění povinností, které zaměstnavateli plynou z příslušných právních předpisů.
K tomu mohl využít např. možnosti uložení pořádkové pokuty. Především však měl meritorně ukončit správní řízení zahájené na základě výsledků kontroly z roku 2012.

Zprávu o šetření zasílám vedoucímu inspektorovi Ing. Liboru Černému a žádám, aby se k jejímu obsahu v zákonné lhůtě 30 dnů od doručení vyjádřil a informoval mě o přijatých opatřeních. Zároveň žádám o sdělení, jaké kroky inspektorát práce aktuálně podniká vůči zaměstnavateli.

Zpráva shrnuje mé dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro závěrečné stanovisko podle ustanovení § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. Zprávu zasílám také stěžovateli a Státnímu úřadu inspekce práce. Ačkoliv se jeho postupu mé šetření přímo netýkalo, uvítala bych rovněž jeho vyjádření k věci.

Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., v. r.
veřejná ochránkyně práv

Možná jste si všimli, že dopravce nedůsledným a chybným postupem IP sice ušetřil milion a půl na pokutě ve správním řízení. Avšak je třeba dodat, že na základě rozsudků různých soudů již vyplatila větší částky řidičům, kteří podali žaloby na doplacení mzdových náhrad, přesčasů i neoprávněných výpovědí. Další rozsudky jsou v jednání, nebo čekají na nabití právní moci.
Jde o společnost s.r.o., takže zůstává otázkou, zda po zaplacení bude majitel uplatňovat uhrazení škody na hmotně odpovědném jednateli společnosti. Ale to už je jejich věc. V každém případě je odhadováno, že se společnost celá léta nezákonně obohacovala asi o půl miliónu korun měsíčně nepravdivou evidencí pracovních dob řidičů a nesprávným nižším výpočtem mezd i odvodů.
Když to spočítáte za všechny ty roky nečinnosti úřadů, je to přes všechny sankce i výplaty nároků některým řidičů úžasně výdělečný podvod.

Minimální mzda 2017
Institut minimální mzdy se využívá pro práci bez nároků na kvalifikaci nebo brigády na dohody mimo pracovní poměr. Musí ji respektovat zaměstnavatelé v podnikatelské sféře, u kterých se o mzdách vyjednává kolektivně (v kolektivní smlouvě je ale možné samozřejmě dohodnout i vyšší než minimální mzdu).

Na ostatní zaměstnance v pracovním poměru (ve státní sféře – spolu s platovými tarify – a u soukromých podniků, kde není mzda vyjednána kolektivní smlouvou), se vztahují i tzv. nejnižší úrovně zaručené mzdy. Zaručená mzda je vyšší než minimální a odstupňovaná do sedmi tříd podle složitosti vykonávané práce. Minimální i zaručená mzda tedy ohraničuje minimální odměnu, kterou za danou činnost musíte získat.

Do které skupiny patříte?
Do první skupiny, kde vzroste minimální mzda na avizovaných 11 000 Kč měsíčně, resp. 66 Kč za hodinu, patří nekvalifikované práce. Patří sem například běžný úklid, doručování zásilek, kontrola příchodů a odchodů, jednoduché strojní šití nebo např. sběr a mytí nádobí.

Do druhé skupiny, kde má minimální odměna od příštího roku činit nejméně 12 200 Kč měsíčně, resp. 72,90 Kč za hodinu, patří práce sanitářů, kopáčů, nenáročné stavební práce (opravy dlažeb na chodnících nebo vozovkách litých asfaltem), prodej tisku, cenin, tabákových výrobků, domovnické a školnické práce apod.

Do třetí skupiny se mzdou od ledna 2017 nejméně ve výši 13 400 Kč, resp. 80,50 Kč za hodinu, patří práce strojvedoucích metra, ošetřovatelů, pokladních manipulujících s hotovostí, spadá sem složitější klempířina, odborné holičství a kadeřnictví, nabídka a samostatný prodej zboží, výroba a výdej běžných teplých jídel apod.

Čtvrtou skupinou s (od r. 2017) novou min. sazbou 14 800 Kč, resp. 88,80 Kč za hodinu, jsou odměňovány práce sester, porodních asistentek a zdravotnických záchranářů pod odborným dohledem, strojvedoucích na vedlejších železničních tratích, krejčích za obleky modelové a zakázkové výroby, instalatérů a topenářů (složitější práce), opravářů vozidel (s prováděním diagnostiky) apod.

Do páté skupiny, kde by se min. odměna měla zvýšit na 16 400 Kč, resp. 98,10 Kč, by měli nově patřit i řidiči linkových autobusů, kteří dosud spadali do třetí třídy. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje kromě vyšší třídy nejnižší zaručené mzdy také příplatek za ztížené pracovní prostředí 7

Zaměstnavatel je povinen vést u jednotlivých zaměstnanců transparentní evidenci pracovní doby...
http://kariera.ihned.cz/c1-63890600-zamestnavatel-je-povinen-vest-u-jednotlivych-zamestnancu-transparentni-evidenci-pracovni-doby

sibrsibr
Opět perla českého práva,zaměstnavatel bude mít bordel v evidenci pracovní doby,ale pokutu až 400000kč dostane od IBP ZAMĚSTNANEC!!Aspon podle toho příspěvku,co jsi sem postrčil...

Nebo to byl úmysl,jestli si toho někdo všimne??

Já myslím, že je to obyčejný překlep.
Samozřejmě, nemůže být zaměstnanec postihován za to, že jeho zaměstnavatel nevede správně evidenci pracovní doby. Naopak je li takovým jednáním zaměstnavatele poškozen, může vymáhat své nároky i zpětně.

Obdobná situace byla, když kamioňák dostal od francouzů pokutu, že nemá prohlášení o tom, že na jejich území pobírá mzdu jako Francouz.
Zaměstnanec prostě nemá odpovědnost za pochybení zaměstnavatele. Ten řidič to neměl zaplatit. Ovšem policie s ním jedná jako se zástupcem firmy. To však řidič může odmítnout a odkázat je na odpovědnou osobu (ředitele, jednatele…).
Já bych to nezaplatil a vyčkal na další postup, protože příjme li řidič pokutu na svou osobu, uzná tím svoji chybu. Až ho chytí opakovaně, může být postih vyšší…
Někteří z vás vědí co pro kamioňáka znamená rozhodnutí zákazu vstupu do některé tranzitní země.

sibrsibr
Nebylo to myšlené proti tobě,ale splést si ZAMĚSTNAVATELE a ZAMĚSTNANCE,to je skoro jako plést si demonstraci s menstruací,hlavně,že teče krev..Už vzhledem k tomu,že to ,,vysvětlení" dávala jakože ,,renomovaná" právnická firma...Asi bych se od nich zastupovat nenechal,mohlo by to fakt skončit tím,že bych tu pokutu opravdu dostal já, jako zaměstnanec....

:D článek jsem si přečetl a ne vycházím z údivu :D

Dala by se pouzit karta ridice jako dostatecne vedeni pracovni doby?? A druha takova moje otazka pokud firma v inzeratu hrde hlasá: nemecka pracovni smlouva 1400€ za 40 hodin tydne . znamena to ze vsechny hodiny nad 40 hodin je placeno bud jako prezcas ????

Německá smlouva je dle německých zákonů.
U nás vis zde: http://forum.odoprave.cz/topic/67/evidence-pracovni-doby-ridicu/
Podrobněji dle předchozích příspěvků v tomto vlákně.

Pokuty mohou jít do milionů
Pokud inspektorát práce zjistí, že firma evidenci pracovní doby svých zaměstnanců vůbec nevede nebo v ní má chyby, může jí uložit pokutu. Ta se může vyšplhat až na 400 tisíc korun, přičemž ukládání statisícových sankcí není v praxi výjimkou. Z pěti nejvyšších pokut, které inspektoři uložili v roce 2014, se čtyři týkaly chyb ve vedení evidence pracovní doby v kombinaci s dalšími delikty a stanovené pokuty nešly pod částku 350 tisíc korun.
Přitom za nedodržení povinností, které s pracovní dobou souvisejí, hrozí firmám ještě vyšší sankce. Pokud například zaměstnavatel nedoloží, že zaměstnanci poskytl přestávku na jídlo a oddech nebo bezpečnostní pauzu, hrozí mu pokuta až jeden milion korun. Stejná částka také hrozí za nesprávné zahrnutí svátků do pracovní doby. Dokonce až dva miliony pak může inspektorát uložit zaměstnavateli, který vůbec nestanoví začátek a konec pracovní doby a rozvrh pracovních směn.
Špatně vedená evidence přitom není problém jen kvůli inspekci, ale firmě se nemusí vyplatit ani v případě soudního sporu se zaměstnancem. Jestliže totiž nesplňuje všechny požadavky, bude jako důkaz nepoužitelná, a pracovník má tak mnohem větší šanci, že spor vyhraje.

http://probyznysinfo.ihned.cz/zakony-firma-a-zamestnanci/c1-65305470-casta-chyba-evidence-pracovni-doby-neni-totez-co-dochazka

Ahoj všem kolik let zpĕtnĕ mohu žádat doplaceni přesčasu. Diky

Ja bych rekl tak 100let

nnostromo
Žádat opravdu můžeš za neomezenou dobu.
Jen pochybuji, že tvé žádosti nějaký zaměstnavatel vyhoví.
Dohoda je však vždy možná, protože se soudním vymáháním budou zaměstnavateli hrozit další náklady spojené se soudními výdaji a doplacením odvodů zpětně z doplacených mezd i nemalé pokuty od úřadů.
Pokud bys byl nucen vymáhat to soudně, tak zpětně dva až tři roky od data podání žaloby.
Záleží na okolnostech konkrétního případu, kdy budou starší nároky postupně promlčovány.

Přispívat mohou pouze registrovaní uživatelé.